Dražba

dražby a exekuce nemovitosti

Dražba je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického, nebo jiného práva k předmětu dražby. Při dražbě se licitátor obrací na předem určený okruh osob, na předem určeném místě a čase. Na osobu, která učiní nejvyšší nabídku, přejde po udělení příklepu licitátora vlastnictví k předmětu dražby - to je platné pouze v případě, pokud vydražitel následně uhradí cenu dosaženou vydražením. Jednání může být i ukončeno, pokud nikdo nenabídne ani cenu nejnižšího podání. Dražby se řídí zákonem číslo 26/2000 Sb.

Dobrovolná dražba

Je veřejná dobrovolná dražba prováděná na návrh vlastníka. Za vlastníka je považována rovněž osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit (např. správce konkurzní podstaty). Provedením dobrovolné dražby nejsou dotčena věcná břemena váznoucí na věci. V případě dobrovolných dražeb nezanikají zástavní práva váznoucí na věci ani práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti - působí vůči vydražiteli.

Nedobrovolná dražba

Nedobrovolná dražba se provádí na návrh věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, nebo doložena vykonatelným notářským zápisem. Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snižovat. Dražební jistota se započítává na cenu dosaženou vydražením. Cena dosaženou vydražením je vydražitel povinen ji uhradit do 10 dnů od skončení dražby.

Zastavení dražby - upuštění od dražby

Zastavit dražbu dobrovolnou může dražebník nejpozději do jejího zahájení například:

  • na základě písemné žádosti vlastníka
  • je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby
  • došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a nedobrovolné
  • na základě nařízení o výkonu soudního rozhodnutí
  • zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka
  • je-li smlouva o provedení dražby neplatná

Zastavit dražbu nedobrovolnou může dražebník nejpozději do jejího zahájení například:

  • na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek
  • je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby
  • na základě písemné žádosti navrhovatele
  • je-li smlouva o provedení dražby neplatná
  • došlo-li ke střetu dražeb
  • na základě nařízení o výkonu soudního rozhodnutí

Zaplacení ceny dosažené vydražením

Cenu dosaženou vydražením je povinen vydražitel uhradit u dražby dobrovolné

  • v případě, že cena je nižší než 200.000,- Kč ihned po skončení dražby
  • v případě, že cena je vyšší než 500.000,-Kč do 3 měsíců od skončení dražby

Cenu dosaženou vydražením je povinen vydražitel uhradit u dražby nedobrovolné

  • do 10 dnů od skončení dražby
  • je-li cena vyšší než 5 000 000,- Kč 30 dnů od skončení dražby. Podrobnosti způsobu a termínu úhrady jsou určeny v dražební vyhlášce.

Dražební vyhláška

Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:

  • jde-li o dražbu dobrovolnou či nedobrovolnou
  • kdo je dražebníkem
  • je-li dražba opakovaná či nikoli
  • místo, datum a čas zahájení dražby
  • označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu
  • nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit, minimální příhoz (minimální částka, o kterou lze navyšovat příhozy)
  • datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy
  • požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem, způsob složení ceny dosažené vydražením
  • podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli

Rady pro účastníky dražby

  • seznámit se s materiály (dražební vyhláška, ocenění nemovitosti atd.) o předmětu dražby
  • absolvovat prohlídku předmětu dražby (nemovitosti) v termínech uvedených v dražební vyhlášce
  • složit dražební jistotu
  • připravit si všechny potřebné doklady nutné pro dražbu, to je doklady totožnosti a ostatní dokumenty (plná moc, čestné prohlášení, oddací list, výpis z OR apod.

Účastníkem nedobrovolné dražby může být

  • účastníky dražby mohou být pouze osoby způsobilé k právním úkonům a stát

Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a kontrolou dražby pověření zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj, nikdo nesmí dražit za ně.

Účastníky nedobrovolné dražby nesmějí být

  • osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurz, nebo vůči nimž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, a to po dobu tří let od zrušení konkurzu, jeho zamítnutí pro nedostatek majetku nebo do tří let od skončení opětovného vyrovnání, nikdo nesmí dražit za ně
  • osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby (zák.č.219/1995 Sb., devizový zákon v platném znění)
  • osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník, nikdo nesmí dražit za ně. Za osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník jsou dle výkladu zák. č.26/2000 Sb. považováni vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké, a dále pak společníci ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, pokud byli vedoucími pracovníky dlužníka, akcionáři akciové společnosti, pokud působí v orgánech akciové společnosti nebo vlastní akcie, odpovídající více jak desetině základního jmění. Za vedoucí pracovníky jsou považování většinou ti, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním
  • dlužník a jeho manžel (platí pouze u nedobrovolné dražby)
  • je-li dlužník právnickou osobou, statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, nikdo nesmí dražit za ně